Maturita 2006
Maturita
Tak a je to tady zase. Maturita. Ovšem tentokrát se týká obchodníků navštěvujících třídy O4.A, B a C.
A to, že se zúčastním i těchto maturit, je pro mě velice poučné, jelikož si můžu srovnat, jestli jsou na tom všichni maturanti stejně, bez ohledu na to, zda-li studují 4 roky nebo 5 let. Z mého pohledu jsou na tom bez malých výjimek naprosto stejně, ale dávám vám možnost, abyste to posoudili sami a popřípadě se k tomu i vyjádřili.
Budeme jedině rádi:-)
Zahájení bylo na obou budovách shodně v 7.30 hodin. Po sdělení organizačních záležitostí vše probíhalo naprosto stejně jako u maturit v minulém týdnu. Žáci čekali na vyvolání a postupně přicházeli před komisi. Prožívali krušné chvilky, když měli těsně před vstupem do maturitní místnosti, která byla mimochodem zase hezky vyzdobená a navozovala dojem klidné a vyrovnané atmosféry, pocit, že nic neumí. Ale když třídu opouštěli, bylo tomu většinou naopak. Spokojili se se svým výkonem, protože nic jiného už ani dělat nemohli. Co se stalo, stalo se.
Čím se však liší od nástavbového a dálkového studia, je určitě chuť k jídlu. Když jsem někoho potkala, měl v ruce nějaký ten rohlík. Potkala jsem i milovníky čokolády. A nebylo to jen po zkoušení, ale průběžně někdo pořád něco jedl J.
Studenti se lišili i postojem k maturitě. Mýma očima si mnozí ještě pořád neuvědomovali, jaké následky bude mít maturita, když se nepovede, anebo naopak, co je čeká v případě úspěchu. Jak budou muset ,,zápasit“ se životem. Já nevím, jak se se životem poprat, to se ode mě nedozvíte, jsem teprve prvačka J, ale i z rad a příběhů našich učitelů lze vyčíst spousty nástrah života i indicie, jak se s nimi poprat, čehož si žáci čtvrtých ročníků určitě všimli. A pokud ne, tak čas jim to dokáže a budou si těchto rad vážit!
Čas uběhl rychle a i přes nekonečný pocit nejistoty se žáci dočkali spravedlivé odměny. Výsledků. Jako v každé bitvě byli vítězové a poražení. A cenou útěchy pro poražené byl v tomto případě opravný termín.
A dostáváme se k poslednímu rozdílu…ti, kterým se to zrovna nepovedlo, měli obrovské odhodlání, aby - když už zklamali teď - svoji chybu v září napravili. A tak držíme ,,palečky“! Těm, jejichž cesta na střední škole skončila, přejeme, aby dosáhli toho, co vždycky chtěli J!