Setkání zástupců tříd
Děkujeme panu řediteli za to, že si našel čas a poskytnul naší redakci bližší informace o setkání vedení školy se zástupci tříd.
Dne 27. 2. 2007 se setkalo vedení Střední školy obchodní se zástupci žáků všech tříd na neformálním setkání, které vyvolal ředitel SŠ. Cílem bylo seznámit zástupce tříd s prezentací hodnocení studijních výsledků za 1. pololetí školního roku 2006/2007, projednat aktuální otázky vyplývající ze školního řádu a nastínit další vývoj rozvoje školy. V neformální diskuzi byly projednány otázky hygieny, účasti žáků ve vyučování, v odborném výcviku, kouření, záškoláctví a podobně. Diskuze se zúčastnili ZŘTV Ing. Beránková, Mgr. Jeřábek, předsedkyně školské rady Ing. Moravcová, výchovná poradkyně Mgr. Džubasová a školní psycholog PhDr. Sitková. Obě strany tohoto setkání hodnotily kladně s tím, že další podobná setkání se uskuteční v září 2007.
Závěrem setkání ředitel SŠ všem poděkoval za aktivní diskuzi, vyzval zástupce žáků a dodání námětů – tipů n zlepšení výukového prostředí, protože v rámci finanční pomoci žáků a rodičů škole bylo vybráno celkem 101 350,- Kč do nadačního fondu Bonum. O způsobu použití finanční částky budou žáci, rodiče žáků informováni na webových stránkách školy.
V Ostravě dne 5. 3. 2007
Mgr. Jaromír Staněk
ředitel SŠ obchodní
_________________________________________________________________________
Setkání mýma očima.
Dne 27. 2. 2007 v 14:30 se v budově školy Na Mlýnici 36, v učebně č.1 konalo setkání zástupců všech tříd (tj. předsedů a místopředsedů třídy) s vedením školy, s předsedkyní školské rady a zástupcem žáků školské rady. Jako zástupce časopisu Mlýn jsem se zúčastnila i já.
Cílem setkání bylo seznámit zástupce tříd s hodnocením prospěchu za 1.pololetí 2006/2007, projednat otázky vyplývající
ze školního řádu a prodiskutovat to, co žáky ,,trápí“ a co s tím lze popřípadě udělat. Po přivítání zahájil pan ředitel malou prezentací grafů, týkajících se prospěchu nebo počtu zameškaných hodin (jak těch omluvených, tak i neomluvených). A nebyla to zrovna potěšující čísla! Celková absence dosáhla 99 461 omluvených a 6672 neomluvených hodin. Také se mluvilo o prospěchu a chování žáků vůči kantorům a majetku školy (především se jednalo o ničení WC a porušování školního řádu).
Byly však zmíněny i mnohé úspěchy žáků naší školy. V několika ročnících soutěže odborných znalostí a dovedností jsme se umístili na pěkných místech, je potřeba připomenout také sportovní výsledky či úspěchy v soutěžích aranžérů nebo řezníků. Jen více takových žáků pro tuto školu!
V navazující volné diskusi zástupci žáků mohli předložit své návrhy nebo připomínky k již zmiňovaným tématům. Hodně se diskutovalo o stálém problému kouření na WC, které nejenom že omezuje nekuřáky, ale mnozí si ani neuvědomují, že také porušují zákon! Byli jsme informováni o nadačním fondu školy a výši vybrané částky - 101 350kč. Zatím fond čeká na vhodné využití. Nápadů a způsobů jak jej využít je mnoho, ale abychom my studenti poté nemohli říc, že peníze byly využity na něco, co není ani potřebné, dává vedení školy prostor i žákům. Své návrhy můžou sepsat a prezentovat. Probralo se i spoustu jiných problémů, což vám zástupci vaší třídy určitě přetlumočili. Abyste si nemysleli... bylo podáváno i občerstvení, aby aspoň trochu opadly počáteční zábrany, protože s plným bříškem jde všechno lépe!…
Osobně si myslím, že tato schůze byla velikým přínosem pro školu - jak z hlediska žáků, tak i kantorů. Měli jsme možnost vyslechnout ,,druhou stranu“, přemýšlet nad názorem viděným z jiného úhlu. Já osobně jsem si spoustu odnesla a věřím, že ostatní žáci také. Když se objevil návrh, aby se taková setkání pořádala častěji, nikdo nebyl proti. Proto doufám, že tato tradice bude pokračovat.
Majulinka
______________________________________________________________
A jak to vidíte vy??.....
Setkání zástupců tříd a vedení školy
Dlouho jsem
zvažovala jak vlastně začít…Snažit se o odborný popis situace nebo prostě
osvětlit „všem“ (všem, co navštěvují tyto stránky, nebudeme si dávat naděje, že
to někoho ze studentů zajímá. Kdo by vyměnil střílení padouchů v PC hrách
za návštěvu školního časopisu. Otravovat se se školou ještě doma a dobrovolně…?
), co se na školní schůzi vlastně řešilo svými slovy, z pohledu obyčejného
studenta. A možná se i trochu povznést nad tím, jak neúsměvné to pro nás
studenty opravdu je. Budu se snažit vylíčit to svými slovy a celkově tak, jak
to zapůsobilo na mě.
No ale teď už
opravdu vážně. Pan ředitel k nám promluvil. Promítal nám všelijaké tabulky
a koláče s procenty. Nuda, řeknete si, ale byla to spíš katastrofa.
Nejvíce mi asi utkvěl v paměti graf, naznačující tvrdou realitu, kolik
procent a co pan ředitel jen v tomhle půlroce žákům udělil. Nepamatuji se
zcela přesně procenta, ale i to, co ze své ubohé paměti vytáhnu, myslím bude
stačit. Tak začneme tím hezčím, jelikož toho bylo nejméně, a to 3% pochval od
pana ředitele, ne že by byl tak zlý a nechtěl nás chválit, ale on nás prostě a
jednoduše neměl za co chválit. Dále 46% zahrnuly důtky udělené ředitelem, 22%
dvojky z chování, 22% trojky z chování a cca zbytkových 7% žáků
schytalo podmínečné vyloučení. Myslím, že k tomu není dál co dodat.
V dalších grafech nám ukazoval celkový prospěch jednotlivých tříd, ať už
studijních, učebních nebo nástavbových. Už od prváku mi bylo jasné, že nejsme
jako studijní třída nic moc, ale to mi to ještě tak nedocházelo. Ve druháku
jsem se dostala do třídy, kde už to s učením tak hrozné nebylo, ale nic
světoborného to taky není a ruku na srdce, letos jsme se sice zlepšili, ale
celkový průměr pod 2,5 nešel. Nevím, jak se to dotklo jednotlivců, co tam
seděli jako zástupci svých tříd, ale mně to dalo jediné, ano, mně to možná
„slzy do očí vhání“, ale co ti, kteří tam neseděli? Nebudu tady jmenovat, čí
proslov se mě nejvíce dotkl, ale celkově to je k pláči. Bezmocnost a možná
i rezignace jedinců vedení školy byla na jednu stranu lítostivá, ale na
druhou stranu k smíchu. Tím se nechci vysmívat, jen že, když jsem na druhý
den přišla do třídy a snažila se přetlumočit aspoň něco, co mi utkvělo
v paměti, připadala jsem si opravdu směšně. Tři odběhli kopírovat nějakou
zameškanou látku, pár jich svíralo u ušních boltců mobilní telefon a tak bych
mohla pokračovat. Čili jsem to vše za ten jeden den opakovala minimálně
desetkrát. V duchu jsem si říkala: „Dyť mě to může být vlastně jedno!!!“ Proč se tady namáhat, když každý má mít rozum svůj, a už je jejich věc,
že jim to přijde jenom jako něco, co jim půjde jedním uchem tam a druhým ven.
Snad jediná věc, co je zaujala, byla, když jsem se zmínila a o vybrané částce
ve fondu, 101 135 Kč tuším, a pověřila jsem je, ať zváží, co by tak chtěli
na škole zkrášlit, popřípadě čím ji doplnit.
Sonjik
A ještě něco.. naše škola oslavila již 50.výročí od vzniku, proto za časopis Mlýn přeji všechno nejlepší, spoustu dobrých a úspěšných studentů a mnoho let poklidného vyučování!!!
___________________________________________________________________